Kloubní chrupavka

Kloubní chrupavka

Kloubní, hyalinní chrupavka je nejrozšířenějším typem chrupavky v těle. Je tvrdá, hladká a křehká (hyalinní = sklovitá), ve slabších ploténkách je i průsvitná. Kloubní - hyalinní chrupavka tvoří konce žeber, pokrývá kloubní povrchy, tvoří skelet hrtanu, průdušnice, bronchů , část nosu.

Hyalinní chrupavka je i základem skeletu plodu, a ještě novorozenec má většinu "kostry" tvořenou touto tkání.

Stavba hyalinní chrupavky: viz také chrupavka obecně

Buňky hyalinních chrupavek - chondrocyty - jsou buňky okrouhlého až vřetenovitého tvaru s krátkými, ostnitými výběžky. Buňky se po dělení nevzdalují a zůstávají ve skupinách, kterým vzhledem ke stejnému původu buněk říkáme izogenetické skupiny. Kolem izogenetických skupin jsou jemná pouzdra tvořená kolagenními vlákny chrupavky a základní hmotou.

Chondrocyty hyalinní chrupavky produkují kromě amorfní základní hmoty i velmi jemná kolagenní vlákna. Vlákna se na celkovém objemu mezibuněčné hmoty podílejí asi 50%. Tvoří je kolagen II. typu, formující prostorové sítě, které mají u některých chrupavek určitou architektonickou úpravu, odpovídající zatížení chrupavky.

Mechanismus, kterým chrupavky distribuují kolagenní vlákna do míst zatížení, a jak probíhá prostorová orientace vláken chrupavky, není známo.



Strukturu kloubní chrupavky můžeme dělit na následující 4 zóny ve směru od kloubního povrchu - viz obrázek.

povrchová zóna

přechodná zóna

radiální zóna

zóna klacifikované chrupavky

 

  

Kloubní chrupavky v zátěžové oblasti je schopna odolávat tlakům až čtyřnásobku tělesné hmotnosti. Její pevnost a odolnost je podmíněna uspořádáním vláken v povrchové a přechodné zóně a obsahem proteoglykanů. Je silně ovlivněno i geneticky. Kloubní chrupavka každého člověka má jakousi mez odolnosti. Když je překročena-vzniká poškození chrupavky=artróza.

Ke zrychlenému opotřebení chrupavky mohou přispět i některé nemoci.

Např.: úrazy, přetížení (obezita, zátěž), kloubní dysplazie, akromegalie, hemofilie, ochronoza, neuropatie (diabetes mellitus, syfilis, syringomyelie), Pagetova choroba, Ehler-Danlos, Gaucher, hemochromatoza a další.